Voda Fromin je zaručeně přírodní voda, která není žádným způsobem chemicky ani fyzikálně upravovaná, záření UV je použito pouze ke sterilizaci víčka a láhve, nikoliv však k ozařování vody. Je stará cca 15 000 let, stáčí se do láhví ve své nerostné přírodní podobě kontrolovaným výrobním procesem bez zásahu lidské ruky, pod ochrannou atmosférou.
Z geografického hlediska je území v okolí jímacího vrtu součástí Českolipské kotliny, která vznikla tektonickým poklesem horninových bloků v české křídové pánvi. Podzemní voda pochází ze souvrství křemenných pískovců jizerského souvrství s výraznou blokovou odlučností (tzv. kvádrových pískovců) z hloubek 160 – 280 m pod stávající úrovni terénu. Vznik souvrství křemenných pískovců souvisí s ukládáním převážně písčitého materiálu v křídovém moři v průběhu asi 10 miliónů let. Během této doby dosáhly převážně písčité uloženiny mocnosti až 400 metrů. Stáří hornin, které jsou zdrojem podzemní vody ve vrtu, je odhadováno na 88 – 90 miliónů let.
Zdrojem těchto podzemních vod jsou atmosférické srážky, které se do obzoru vodonosných vrstev kvádrových pískovců dostávají z prostoru Lužického zlomu, kde kvádrové pískovce vystupují na povrch. Tato oblast je vzdálená od jímacího vrtu asi 9 – 10 km severovýchodním směrem. Vodonosný obzor kvádrových křemenných pískovců je mírně ukloněný od severovýchodu k jihozápadu a nahoře a při bázi je od okolí izolovaný nepropustnými jílovci a slínovci. Nadložní nepropustné horniny tak vytvářejí tzv. artéský strop.
To znamená, že podzemní vody zastižené jímacím vrtem pod artéským stropem vytékají pod tlakem vodního sloupce ve vodonosném souvrství nad okolní terén. Voda z atmosférických srážek, která vsakuje do mírně ukloněného souvrství pískovců, velmi pomalu proudí mezerními prostorami mezi zrny pískovce a po puklinách v těchto pískovcích, až se nakonec dostává do vzniklých erozních zářezů řeky Ploučnice, odkud pak přirozeně vyvěrá do povrchového toku Ploučnice a jejich přítoků. Rychlost proudění v obzoru křemenných pískovců je velmi pomalá a odpovídá řádově hodnotám cm – m/rok. Podzemní vody z obzoru kvádrových křemenných pískovců středněturonského stáří jsou mnohem mladší, než okolní horniny, kterými pomalu proudí. Tyto podzemní vody jsou považovány z geologického hlediska za vody mladé. Jejich stáří, které bylo odhadnuto na základě rychlosti proudění od míst vsakování atmosférických srážek do obzoru křemenných pískovců v oblasti průběhu lužické poruchy směrem k jímacímu vrtu, odpovídá zhruba 10 000 let – 15 000 let.
Během velmi pomalého proudění podzemních vod v obzoru kvádrových pískovců jizerského souvrství dochází k ovlivnění chemických vlastností těchto podzemních vod vyluhováním minerálních látek z okolních hornin. Podzemní vody mají pak neutrální až mírně zásaditou reakci, jsou středně tvrdé, jejich kvalita je poměrně stálá a odpovídají Ca, HCO3 typu vod. Jsou to podzemní vody velmi kvalitní, zdravé pro lidský organismus, prosté všech škodlivých látek a po všech stránkách vyhovující jako voda pitné.
Význam obrovských a stále se obnovujících zdrojů podzemních vod v horizontu středněturonských kvádrových křemenných pískovců je dnes v době stálého znečišťování zdrojů povrchových vod celoevropský. V oblasti jímacího objektu, který se nachází ve východní části zástavby města Česká Lípa, odděluje od povrchu tento zdroj kvalitní podzemní vody asi 160 m mocný obzor jílovců a slínovců. Tyto horniny jsou nepropustné pro možný průnik znečištěných povrchových vod z oblasti zástavby města do vodonosného horizontu s kvalitní podzemní vodou a tvoří tak přirozenou bariéru proti znečištění podzemních vod. Vydatnost jímacích objektů zásobovaných z vodonosného souvrství křemenných pískovců bývá poměrně vysoká (řádově x.l/s – x.10/s). V případě jímacího vrtu Fromin byla hydrodynamickými zkouškami zjištěna aktuální vydatnost 65 l/s.